Soused Jeff se rozhodl spravit si šlachu v rameni a naplánoval si operaci na konec prázdnin. Začal plánovat už na jaře, hledal doktory a pročítal smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Během prázdnin dělal hodně přescasů a my každou chvíli poslouchali jak byl v práci 14 hodin. Avšak bylo na něm vidět, že mu dělá dobře být ten Pracovitý, tudíž správný těžce makající Američan neznající dovolenou. Podobnou chlubivou jiskřičku v oku jsme viděli i u jiných lidí, když nám na dotaz jak se mají v práci odpovídali, že jsou strašně vytížený a neznají odpočinek. Před operací chodil běhat jako šílenec každý den a domú si pořídil nové lehátko, na kterém bude spát v polosedu. Jednou si na něm dal šlofíčka a nemohl se zbytek dne hnout. Prý zanto křeslko nemůže.
Samozřejmě, že jsme mu slíbili pomoc se vším co bude po operaci potřebovat. Týden před výkonem mi často volal jestli mu pomůžu s nákupem z auta, dělal si zásoby jako kdyby nemohl měsíc z domu. A je to tu. Den operace ve středu. V 10 jede s Ivy do nemocnice, v poledne dostává celkovou anestezii a ve 3 už mi volá, že je doma a že by něco potřeboval z města.
Ruku má v dlaze, ale jinak vypadá čerstvě, chodí, mluví. Čekal jsem od američanů silnější drogy co vydrží alespoň do večera. Poprosil nás, že by z města potřeboval (léky?) z ovocného baru čerstvou sklenici džusu, toho zeleninovýho, na menu vlevo nahoře, a ještě si tam obvykle přidávám zázvorový džus a trochu černého pepře, poproste i o trochu kurkumy, a jestli bychom byli tak hodný a mohli po cestě vzít nějaký (jídlo?) popcorn v kině, ale radši velký. Barman v ovocným baru se s údivem pousmál nad černým pepřem, ale když platíme tak si tam múžeme nasypat co chceme.
Jeff měl radost. Před konzumací je dobré džus protřepat, o to už poprosil dceru Ivy a my se zdekovali. Zajet do města byla maličkost, vlastně nás tahle odpolední anabáze docela pobavila a jsme v pohotovosti, kdyby zas došel popkorn nebo Jeff nedosáhl na ovladač.
Žádné komentáře:
Okomentovat