Západ slunce na American Rover

Zahraniční oddělení na ODU pořádalo výlet na plachetnici American Rover po zálivu Elizabeth river. Čekali jsme obyčejnou vyjížďku s motorem, ale kousek od břehu posádka rozbalila plachty a frčeli jsme na obnovitelný zdroje.

Vzali jsme to obloukem kolem velkých vojenských lodí, některý mají kanóny, jiný jsou jen velký plovoucí zásoby oleje na mazání motorů. U depa ponorek jsme nic neviděli, asi spinkaj pod vodou. Musejí se prý napojit v doku na kabely, který jim neutralizujou elektrický náboj pláště, zamezí tím výbuchu podmořských min, nebo tak to alespoň vysvětlovali. 

Kousek dál jsme míjeli obří uhelné nádraží, které má nejefektivnější překlad uhlí na světě. Asi je to proto, že uhlí jede do Číny tavit ocel. Při otočce zpět běhala posádka kolem plachet a snažila se je přehodit na vítr z druhé strany, občas ty jejich námořnický grify vypadali zvláštně. 

 

Po dvou hodinách se vracíme se západem slunce v zádech, bájo výlet!

V hledáčku FBI

Zmiňoval jsem se o Garym, zpívá v kostele a na podzim se chce stěhovat za prací do Washingtonu. Jeho žena už tam místo dostala v nově postavené vojenské nemocnici. Gary se uchází o pozici u FBI, snad mu to klapne. Dneska mi psal, že potřebuje nahlásit všechny své neamerické kamarády, mimozemšťany, Non-resident Aliens. A to my přesně jsme. Je mi to vcelku šumák, dostal moje datum narození a měl radost. FBI si ho už delší dobu prověřuje a sleduje, kazit reputaci mu nechceme. Jelikož mám všechny fotky, emaily a sociální sítě na amerických serverech, stejně nic neutajím. Trump je vůl, na toho u nás ještě nemaj, i když se pánové před volbama začínaj snažit.

Na fotce naše kontrarozvědka. Říká, že je čas poohlížet se po letenkách.

Dírka ve stěně

Četl jsem si starší příspěvky z našeho blogu o tom, jak jsme hledali bydlení. Centurm města jsem tehdy pokládal za základnu vojáků. Zlobivou a nebezpečnou čtvrť Park Place už za bílého dne tak zle nevidíme a občas zajedeme nakoupit i za koleje do Food Lionu. Okolí univerzity jsme pokládali za pěkné a k bydlení bezpečné. Omyl na každé frontě.

V pátek se střílelo v uplně normální a krásný ulici před Evy prací. Kulka skončila u Evy v kanceláři. Bylo už 20:30, Eva byla dávno doma pojídala hory burgrů se slaninou a jelly-butter. Dole v barech pod kanclem popíjeli a večeřeli studenti. Kamarádka Guilan byla ještě v práci a jako jediná v budově svítila, stala se možná přitažlivým cílem. Nastěstí v době střelby byla zrovna na deset minut mimo místnost a když se vrátila, našla všude střepy z okna a ve zdi nábojnici. Kdyby zůstala sedět na židli, má díru v hlavě. Nepřeháním. Dnes si obě dohodly místo v jiné kanceláři, ta už je bez oken.

Čtvrť Park place je místem střelby častěji, bohužel sousedí s kampusem.

Akvárko

Během června si naše Zoo prohodila s Akváriem na Virginia Beach členství. Znamená to, že můžeme chodit zadáčo na ryby a želvy. Poprvé jsem byl sám s Helenkou a teď v sobotu jsme vyrazili všichni. Vstupný je asi 3x dražší než k nám do Zoo, musíme to ještě jednou stihnout než nám to utípnou! 

Uvnitř projdete kolem tropické říčky do údolí plazů. Varana zdravíme a závidíme mu jeho pohodičku pod žárovkou. Čau Varane, jak je?

Dál se jde skleněným tubusem znázorňujícím faunu a flóru Rudého moře. Rejnoci a žraloci plavou všude kolem, i nad vámi jako ptáci. Za rohem čeké obří akvárko s karetami, obřími želvami. Helenka obohacuje svůj slovník o další výraz pro želvu, Jája, skoro jako Jára. Čau Járo, jak je?

Odtud je to kolem krabů a chobotnice jen kousek od žraločirárija. Přejedení dravci nevnímají okolní rybky a jen monotónně krouží v monstrózním výběhu. Na cestě ven si hladíme rejnoky a těsně před východem pomazlíme ostrorepa, ten je náš nejoblíbenější. 

Venku lítají stíhačky, jsme jen kousek od základny Oceana. Působí to jako když stojíte blízko u vosího hnízda. Jedeme i kolem vyhlídky na přistávací dráhu, ale v sobotu tolik nelítaj jako ve všední den. Sem se ještě vrátíme. 

Randy a Duane

Na jaře jsme na cestě do knihovny potkali paní s pejskem. Ukázala nám žáby v rybníku. Líbilo se jí, že Eva pracuje na ODU, sama tam studovala a teď je členem fondu, který jednou za rok ocení 5K dolary nějaký ODU projekt. Tahle paní Randy si mě pamatovala a minulý týden nás v parku znovu vyhmátla. Byli jsme pozváni na víno a pokec s manželem. Upekli jsme koláč a vyrazili na VIP adresu, bydlí v uzavřené milionářské komunitě bytů v centru (Freemason Harbor condominiums), pár metrů od Pagoda Garden. Dříve jezdili kempovat a tak jsme si rozuměli. Oslňovali jsme je fotkami skalních měst a Trosek. Oni nás oslňovali českým pivem v lednici. Duane chodí v 80 letech stále běhat do bažin ve First Landing SP, dříve privatizoval železnice v jižní Africe. Zazobané kondominium se nám líbilo, západ slunce ušel, víno se dalo, odešli jsme až před devátou večer s pološílenou Helenkou.

Jeffovi narozky v nádražce

Soused Jeff měl před třemi týdny narozky, utrhnout se na oslavu se mu podařilo až teď. Šli jsme jak jinak než na pivo. A pěkně pěšky do nádražky. Měl z toho zážitek, čekání na přechodech komentoval jak kdyby tam stál poprvý. Smartmouth pivovar stojí u plotu nákladového nádraží, tím je pasován na nádražku. Tentokrát pivovar pozval před svá vrátka Food truck s kubánským jídlem. Hranolky, sendviče a slanina, fazole a Havana hot-dogy. Zde jsou vozy s nižším stupněm hygieny považovány za delikatesu a jsou hojně recenzovány gurmetskými bloggery. Jeff se nám snažil dokázat, že Američani pijí čaj jako každý jiný. Na otázku jaký má rád řekl 50/50. Jde o kompromis, neslazený čaj je úlet, sladká verze není nejzdravější, no spíš není určený k pití. Rozdíly mezi čaji jsou pro něj jen v množství cukru. Dále věří, že svědomitým nakupováním a vetší spotřebou se tvoří pracovní místa. Nadměrná spotřeba Američanů tím získává charitativní rozměr. Evička ho hbitě upozornila na vymytý mozek. Jeff má tyhle vtipy rád. Stejně jako vtip o tom, že se americký jídlo nedá jíst a všichni cizinci si radši vaří vlastní.

Kolik je Jeffovi let? 

Odpovědi pište do komentářů, výherci zašleme pohled.

Fotka je z propagace alba turnovských borců z 

Tam Dole Tma - Hey Joe

http://bandzone.cz/tamdoletma

Botanická

 Horký den láká k vodě, botanická zahrada je naše oáza v týdny trvajících třicítkách. Začíná být vlhko, ale prý to pořád není ono. Vzpomněli jsme si na motýli a zaěhli se podívat na líheň Monarchů.

 Hlídač motýlů má české kořeny, už nás to ani nepřekvapuje.

 Doma na dveřích se po návratu houpe panenka pro Helenku od paní Frýdy z 307. Její rodiče byli z Estonska, prý kousek od Prahy. Vlastně proč ne...

Historický Williamsburg

Tento víkend jsme se rozhodli jet do kolébky amerického osídlení. Williamsburg je první větší město, co osadníci vybudovali po Jamestownu. Vyjeli jsme kolem deváté a uvízli v zácpě. Přesně v těchto místech u Williamsburgu před čtyřmi staletími pobývala Pocahontas a John Smith.

Osadníci přistáli poprvé na mysu First landing, ale protože komáři, indiáni a nedostatek vody jim vadili, jeli dál do vnitrozemí po řece James a udělali si novou osadu. Williamsburg je krásný historický skanzen, kde se za vstup 40 dolarů může kouknout, jak se dělala stará řemesla jako ševcovina, tkalcovství, košíkářství a další, které my můžeme vidět běžně na Turnovských řemeslných trzích a jinde.

Je rovněž domovem vyhlášené univerzity William and Mary. Mnohem víc se nám líbila cesta do Jamestownu okolo řeky James. Je to taková bažina s přílivovými potůčky. Obě osady spojuje Colonial parkway, na které v 80. letech řádil šílený vrah a zabil asi 10 mileneckých párů. My jsme pro jistotu nezastavovali, protože ho od té doby nikdo nechytil.

Na obrázku James river.

Lodě v Jamestownu.

Americká dávka rychlých kalorií a omega tuků.

Sunset on the river

Přihlásila jsem se, že na tomto malém podvečerním koncertu budu provázet lidi po zahradách Hermitage muzea, kde je výstava pár kousků z festivalu Burning man.

Postavili mě před kus zvaný Compound Eye a lákala jsem lidi, aby na to koukali (dokonce mám dvoustránkový manuál, jak lidi oslovit). Kolegovi od velké boty byla dlouhá chvíle a tak přišel na kus řeči. Vyklubal se z něj Asociate professor na Norfolk state univerzitě. Dokonce vytvořil několik kousků u nás v Neon distriktu. Přemluvil mě, abych uskutečnila na podzim výstavu fotek svého výzkumu. Uvidíme, jak to dopadle, ale mikroskop od té doby žhavím do běla!

Festival v přístavu

Harbor fest přilákal k našemu břehu hromadu plachetnic a dvě hromady lidí. Za plotem jsme mohli koupit i pivo a popíjet ho na veřejnosti, stačilo jen získat razítko od policistky. Ke koupení dvou piv ale nestačilo. Připadám si, jako by mi bylo znovu 15, boj o to aby vám nalili.

Některý plachetnice jsou fakt obří, dělaný na velkou vodu. Přijela i replika Columbusových necek. Hlídala jí parta sniperů na střeše protější budovy.

Čekali jsme na ohňostroj, ale spletli jsme se o den, naštěstí nás potkala Klárka a my mohli jít domů. Na rachejtle jsme koukali druhý den od domu.