Vítání roku 2017

Slavnostní atmosféra je tady zatím pozadu. Váháme mezi "v Norfolku je zákaz petard" a "Silvestr tu nikoho nezajímá". V obchodech žádný náznak NYE (New Year's Eve), nula výbišnin, žádné výrazné slevy, na webu města bez velkolepých akcí. Půlnoc je daleko, šumivé víno dochází, okolo ticho jako u státnic. Třeba půlnoc ještě překvapí.

A půlnoc nepřekvapila :) Sice z okna nevidíme na centrum, ale žádné velkolepé střílení se neodehrálo. Zahlédli jsme v dálce jeden menší ohňostroječek.

Krásný nový rok všem.

Guláš s loktama

 

A další psaní o jídle :) Tentokrát o prvním guláši, který nám tolik připomíná domov. Místo knedlíků jsme si k němu uvařili lokty.

Guilan

Navštívila nás moje kolegyně z práce se kterou mám nejlepší vztah, jmenuje se Guilan. Je z Číny a už tu bude druhým rokem. Předtím bádala v Texasu. Její znalosti jsou obdivuhodné, nicméně americké kolegyně jí rády nemají. Vymýšlí vlastní postupy a předělává protokoly. Když zvítězil Trump, skákala radostí metr vysoko. Věří, že Trump dodrží slib ponechání občanství poctivě pracujícím. Je tu sama a tak zůstává v práci nejdéle. Uznává Severní Koreu jako poslední dobrou komunistickou zemi spolu s Čínou. Její plán je objíždět laborky ve státech dokolečka než v 54 půjde do důchodu. Tak či tak je moc hodná a moc mi v práci pomáhá. Pozvala jsem ji k nám domů na oběd. Přinesla na ochutnávku čínské dobroty. Všechno mňamky z čerstvých surovin, žádná konzerva. Když uviděla Helenu, asi hodinu se od ní nehnula a hrála si s ní. Helena je hodně ostýchavá, ale Guilan ji mohla objímat od první chvíle. Říkala, že tady bude jako její babička. Už se těšíme až příště zajdem my za ní, nejvíc Helena. Pokusy ostatních známých o kamarádství s Helenkou selhaly. Nezabrala zatím ani pošťačka, policistka, ani instalatér nebo zástup recepčních, a ani dobrák Jeff to s ní nemá snadný.

Guilan bydlí dvě hodiny JV od Pekingu. Mají tam hodně lidí, nevěřila, že si můžeme v tramvaji sednout. Ukazovala nám fotky z Velké zdi během říjnových prázdnin, kdy pohybumilovní Číňané vyrážejí ven a upozornila nás i na vymazlené dopravní zácpy.

Jeffova mise

Soused Jeff mě dneska vzal na akci rozdávání jídla bezdomovcům. Čekáme tu mrazivou noc a on jako každou zimu vyráží na pomoc do terénu a nám nabídl účast. Uvařil fazolovou polívku, já pak přišel pomoct s pytlíkováním. Udělali jsme asi deset svačinových balíků s polívkou, chlebem a cereálníma tyčkama. Pak jsme to autem rozváželi po okolí na vytipovaný místa, kde se bezdomovci scházej. Protože jsme ve městě, většinu balíčků šlo rozdat z auta, celá akce nezabrala ani hodinu. Podobně to dělá 30 let, za svoje peníze nakoupí, uvaří a rozvozí. Je to v tomhle smyslu akce osamělého vlka, podobně se tu chová zřídka kdo. Podobných projektů si na sebe vymýšlí víc. Příští neděli zve pár veteránů do Hooters na holky a křidýlka. Je to dobrovolník každým coulem. Vedle toho se živí opravami ponorek.

Souseda Jeffa vidíme často, bere nás na nákup do Costco, obdoby českého Makro, vyměňujeme si co uvaříme a chodíme k němu na čaj a TV. Bydlí o pár dveří vedle. Je to už druhý člověk, kterého mrzí, že tu nemáme rodinu a stará se o nás jak o vlastní. Jeho dcera Ivy se nabídla, že by nám pohlídala Helenku. Že by rodičové Doležalovi vyrazili na tah?

Vánoce s Ježíškem

Santova volební kampaň je silná, ale u nás doma vede Ježíšek. Před večeří jsme na pozvání souseda Dr. Browna zašli do kostela. Asi 4 bloky od nás je jeho oblíbený First Presbiterian Church. Zůčastnili jsme se méně oficiální mše od 16hod pro rodiny s dětmi. Kostel měl recepci jako v hotelu Hilton. Hlavní kaple byla podobná jednoduchým anglickým kostelům, kameny, varhany, lavice, vitráže. Naše mše ale byla v místnosti vedle, tedy pokud se dá moderně vybavené konzertní hale s režijí říkat místnost :) Dvě obří plazmy po stranách, bicí souprava v odhlučněném výklenku, prostě boží.

Protože jsme byli na návštěvě poprvé, přišli nás k židličkám pozdravit všichni důležití pánové, to nám moc nehrálo do naší nenápadné noty. Oproti ostatním jsme si co do krásy oblečení připadali jako vytažení z koše. Proběhla i sbírka penízků do košíčků a seznamovačka se sousedními rodiči. Do kostela tu chodí skoro všichni. Nechtěli bychom, aby nám něco důležitého z Ameriky uteklo. Dostali jsme doporučení na bohoslužbu v neděli vždy od 9.30 s kapelou a tombolou. Ok, bez tomboly. Chceme zajít častěji a potkat pár nových lidí z okolí.

Po kostelu vyhládlo, následovala večeře v tradičním stylu, bramborový salát s rybou. Stromeček jsme nekupovali, české ruce vytáhly z odpadu pár drátěných ramínek a vykouzlily umělecky povedenou repliku sibiřské jedle. Helenka byla z dárků vedle, a my z ní :D

Náš kamarád Brian, jehož zůčastněnosti a kamarádství si nesmírně vážíme, nás dnes opět nenechal na holičkách a pozval nás na sváteční oběd k tchýni. Viděli jsme tak i rodinu Christiny, a s jejími dalšími třemi sourozenci nás byl plný domeček. Santa není žádný mlíko a naší návštěvu předpověděl. Helence tam pod stromek donesl bicí soupravu a zajlofoun. Jo zajlofoun, uhádnete co to je?  

Roste jak z vody

Zdá se nám, že povyrostla, ale metr jsme si nevzali. Zkoušíme měřit kytarou, ke kterému pražci už dcera dosáhne. Doma jsme před odjezdem udělali čárku na futra, ta bude přesnejší.

Chléb náš vezdejší

Chleba bez konzervantů a zlých tuků abychom tu pohledali. Sice kupujememe chleba bez aditiv, ale cena za tento měkký tousťák je vysoká. Proč si neupéct vlastní? Jeli jsme sem s představou, že to nepůjde. Nicméně, na halloween párty holky říkaly, že tady pečou, doporučily mi mouku, ale já mám utkvělou představu o kvásku a různých přísadách co do chleba patří a tak jsem se neodvažoval... až Martinka, posel dobrých receptů a na jiném kontinentě ostřílená zkušenostmi kuchařka, doporučila blbuvzdorný recept... který zabral:) výsledek superboží.

Recept zzzde http://hobby.idnes.cz/recept-na-perfektni-domaci-chleb-ktery-se-zarucene-povede-krok-za-krokem-1aq-/hobby-domov.aspx?c=A100205_134232_hobby-domov_bma

Chickadees and berries

Ve čtvrtek jsem byla na lekci malby na plátno. Ve městě je víc studií, kde si můžete namalovat a vypálit keramiku, malovat na plátno nebo všelijak tvořit. Chodí tam úplně všechny věkové skupiny. Naše stěny jsou zatím holé, tak jsem se rozhodla něco vytvořit.

Když jsem přišla do studia, zjistila jsem, že jsem na kurzu sama. Nejdřív jsem dostala 5-ti stránkový návod co se bude dít, pak jsem dostala kopírák a na plátno jsem si přemalovala přesnou kopii obrázku, který ležel na stole jako předloha. Další úkol byl vybarvovat plošky. Zajímalo mě, co se bude dít, ale pak jsem začala být kreativní. Přece jenom to bude viset na stěně. Paní instruktorka mě začala moc chválit. Snad prý nikoho tak nadaného neviděla. Lidi jsou tady tak milí, to se mi libí. O mém umění si udělejte názor sami :)

79 F

Trošku pofukuje, ale teploty tu před frontou krásně rostou a navozují letní atmošku. Oproti předpovědi je ještě o kousek tepleji. Odpolední deštík nevadí, jedeme na akci Dětí a pivovarů.

Bezpečnostní prověrka

Jasný, testy a jízdy máme úspěšně za sebou, ale dočasný řidíčák dostala jen Eva. Já jsem doprovod  bez SSN a moje žádost potřebuje zvláštní posouzení. Řekl bych spíš zvláštní pozdržení :) 10-15 dní, pak mám zavolat a uvidím jestli si zařídím.

Víte, že tady mají pošťáci volant vpravo? A že pod naším domem je atomový kryt pro 4500 lidí? Už se tolik nebojím o dost pevný základy při velký vodě.

Celodenní mráz, pozítří léto

Už si začínáme zvykat na častý změny teplot, ale tohle? Dneska (pátek) se teplota nedostala nad bod mrazu, nahoře Helenka na kluzišti, a v neděli by tu mělo být poctivě přes 20st C. Jsem zvědav jak tahle předvánoční opejkačka dopadne. Zatím moc neubírají a i 15ka by byla po dnešku na kraťasy.

Živý betlém

V neděli večer byla v parku u domu akce s živým betlémem. Velký překvápko byla malá farmářská zoo. Nejlepší byla jízda na koni, i když stál na místě tak z něj Helenka málem vyskákala duši. Hodně dobrej byl i králík a hlazení alpaky, je fakt jako polštářek.

Skrytý půvab byrokracie

Když jsme psali o tom, jak na řidičák, napadlo nás napsat o začátečním papírování. To se vlastně týkalo jen Evy. První den po příjezdu se musela stavit do VISA office, kde podepsala asi tunu papírů o daních, o povolení k práci a o tom, že je non-imigrant alien. Pak běžela za svým zaměstnavatelem- Research foundantion, kde jí konečně vysvětlili, co jsme chtěli vědět.

Takže popořádku. Zdravotní pojištění je dostatený, zahrnuje celou rodinu a hradí ho za 75% zamětnavatel, rovněž oční a zubní péči. Dovolená je max 3 týdny a musí se nadělat systémem, že za jeden týden si naspoříte 4,5 hod dovolené. Pokud si chcete vzít delší dovolenou, musíte si ji nejprve nastřádat odpovídajícím počtem týdnů. Stejně je to i s nemocí. Dny se taky musí nastřádat. Pokud má někdo např. angínu, ale má nastřádané jen dva dny volna, musí si vzít neplacené volno. Docela to dává smysl a je to spravedlivé.

Další den musela Eva založit účet v bance, jediná, která to prý dovolí bez SSN je Bank of America. Poslední výprava byla na úřad pro nejdůležitější social security number. Bez toho se nám zdálo že neexistujete. Je potřeba skoro všude na úřadech, při placení daní, při pronájmu bytu nebo i při žádosti o řidičák. Vše šlo jednoduše, protože univerzita poskytla zvací dopis, potvrzení o práci a žádost, aby Eva číslo dostala. Za týden přišlo poštou. Já na něj nárok nemám, takže tu můžu leda nakupovat kytary.

Poslední krok byl pronájem bytu. Z Evropy si pronajmout byt nejde, chtějí vás vidět a poslat hotovost nebo šek z americké banky. Proto jsme museli dva týdny strávit u Briana v domu přes Airbnb. Pro seznamení s městem skvělá volba. Říkal, že je lobista a pracoval kdysi pro město. Mezítím jsme zařizovali byt, už jsme si s paní Joannou z Čech dlouho psali. Týden nás prověrovali, to je standardní i pro Američany, poté jsme konecně podepsali smlouvu. Na každou stránku jsme museli dát iniciály, celkem 42x, pak jsme se šťastně nastěhovali. Jo a nezapomeňte si pojistit byt nebo nedostanete klíčky. O připadné změně adresy musíme dávat vědět imigrační oddělení ODU, jinak by nás vyhostili.

Upřímně, moc nechápu, jak sem někdo přijede načerno a žije tady nebo získá řidičák na Estu. Ja mám vízum, ale jen J2, což je doprovod pracujícího a nemůžu na úřadech nic. Měsíc a kousek je za námi a papírování na chvíli skončilo. S novým rokem se těšíme na české daně.

Mikuláš

V Norfolku je obrovské nádráží na překládku uhlí na vlaky. Čerti to mají pro nadílku blízko. Na akci pro lidi s českými kořeny se nás sešla spousta, přišel i Mikuláš a jeho gang.

A to jídlo, holky jsou tu šikovný, i já jsem oslnil svým cukrovím, dík Martince a Mamince za recepty! Vyhráli moje rohlíčky, následovány kokosovými kuličkami ze salka. Na stole jsem našel mísu s řízky a krabici s Plzní. Na vteřinku se nám přestalo stýskat po domově :)

Dave mi prozradil, že Plzeň a Kozla seženu v Harris Teeterovi, kam jsem doposud chodil jen pro jogurt. Bez přehánění jsou tu všichni super-nápomocní a ultra-milí. Mám z toho téměr kulturní šok.

Řidicský průkaz II.

Je možné použít auto z půjčovny na test řidičských dovedností?

Nikdo nevěděl jistě, my to vyzkoušeli. Dneska jsme dělali praktickou část řidičáku. Auto jsme půjčili na letišti, tam je půjčovna Budget, která vám jako jedna z mála ukáže finální cenu za pronájem auta. Naobjednali jsme všechny možný připojištění, protože nikdo neví co je přesně potřeba. Účet to byl oslnivý.

Na DMV úřadu to s autem dopadlo dobře, asi nám jako cizincům lecos nestandartního projde. Probíhalo to takto: fronta, znovu ukázat všechny papíry a znovu vyplnit formulář - stejný jako před týdnem, chtějí pas, víza, potvrzení o rezidenci (nájemní smlouva), SSN a pak znovu dokola. Papíry od auta a čekejte až vás zavolají.

Jízdy byly naplánované na 10., ale nikdo nevolal, až kolem 11. S Helenkou paráda, docela jí to bavilo. Jezdit jsme museli bez ní, ale uvnitř úřadu kupodivu nezlobila a zabavila se. Minule se na nás všichni smáli, dneska byly paní z úřadu nabručený.

Jízdy v naší VW Jettě začaly na parkovišti testem z anglických slovíček, museli jsme zapínat na povel světla, blinkry a stěrače, díky jejich akcentu to byla úsměvná záležitost, ale paní měla pochopení. Mrzlo a tak když jsem inspektorce nabídl ať si zapne topení v sedadle, významně jsem si  šplhnul. Po vyjetí už to šlo, po cestě jedna stopka na nečekaném místě, ale viděl jsem ji včas, Evu jsem pak hnedle informoval. Oba jsme To dali, trochu slavíme. Konečně můžeme v Americe dostat opravdovou pokutu, to bohužel doposud nebylo možné. To nám řekli brzo.

Eva je s papírama za vodou, já ještě čekám 36 hodin jestli nějaký cizi úřad dovolí tomu mému ůřadu mojí licenci vydat, jsem jen podřadný doprovod bez SSN, ale to bude ok :)

Odpoledne jsem auto vrátil. Měla to být nuda. Po cestě jsem měl trauma na benzínce, kde jsem čtvrt hodiny komplikovaně tankoval a nakonec jsem se trochu ztratil na letišti. Zrovna jsem docela pospíchal, navečer je tu mikulášská akce se skupinou českých kamarádů. Skvělá příležitost se po americku pochlubit :)

Vánoční nálada

V neděli jsme odolali a nezašli do kostela, je jich tu opravdu spousta a lákají i na výlety do nebe. Místo toho jsme připékali cukroví a k večeru očumovali vánoční výzdobu.

Zkoušeli jsme vanilkové rohlíčky. Sondoval jsem u nové známé šéfkuchařky jak lokalizovat hladkou mouku a mezitím se zasekl na vysvětlování, k čemu to potřebuju. Říkají tady rohlíčkům Crescent rolls, podle měsíčku. Nákup byl podezřele snadný, moučkový cukr jsem v regálu nečekal. Přípravu zpestřilo strouhání 10dkg ořechů, moc to neodsejpalo. Vážení obstarala lžíce a Nalgene lahev s měrkou. Výsledek byl fajn. Miloši, máš zkušený oko, trošku chycený jsou, ale na to že jsem je pekl na 380st jsou vanilkově bílý :) Horší to bylo s obalováním v cukru. Doma je obalují horké, tady se mi cukr horkem hned rozpustil. O moc lepší to nebylo ani po vychladnutí. Je to spíš cukr-pudr než moučka, nesmíme se jich teď ani dotknout aby se nepochroumaly.

 

Výzdoba se pomalu rozrůstá, ty lepší kousky ještě vyfotíme. Občas se tu objeví vánoční trhy, ale protože je to nezvyk, zapomenete a svařák si bez ID stejně nedáte.

Řidičský průkaz I.

V sobotu jsme šli na úřad DMV poprosit o řidičák. Poprvé jsme se projeli místní tramvají The Tide, skoro až na konečnou. Je tu jen jedna linka.

Cestování bez auta na dopravní inspektorát byl zážitek, stejně jako se dostat bez auta kamkoliv jinam. Ale dalo se! Nám zkušeným turistům nikdo malovat značky nemusí, najdeme si cestu sami.



Na místě byla frontička, ale za 2,5 hodiny jsme byli venku. Helenka si to užila a my s ní. Čekali jsme, že nám třeba odpustí testy z předpisů nebo jízdy, ale ochutnáme všechno. Testy jsme na střídačku úspěšně dali, druhý z nás objížděl budovu se spícím zvířetem. Na počítači je nejdřív 10 otázek ze značek (potřeba 100%), v druhé části je 30 otázek z předpisů (potřeba 80%). Předpisy tu jsou pojatý jinak než u nás. Nečtou se paragrafy, ale spíš praktický rady. Značky tu vysvětlí obecně podle tvaru a barvy. V provozu si zbytek domyslíte podle obrázku na značce, chytrý. Přednost zprava tu řeší pomálu, kdo dřív přijede tak pokračuje první. Odbočení doleva - počkej až všichni odjedou. Samozřejmě jsme narazili na spoustu zajímavých věcí. Nesmíte vozit podnapilé nezletilé, neplacením alimentů přijdete o průkaz, koukat se musíte 30s před sebe, lahev s alkoholem nesmí být v kabině na dosah a zároveň nesmí být upito. Po nadýchání vám preventivně zabaví průkaz a na mezistátn dálnici se smí jet až 75mph pokud zrovna nevede vesnicí, to je pak 35. Otázky pod pás v testu byly o doporučených vzdálenostech mezi vozidly při svícení různými světlomety a ty o brzdných drahách, jinak pohoda.

 

Jízdy máme další sobotu! Půjčíme si na to auto v půjčovně a když to nedáme, zase si v něm od zkoušky odjedeme :D Náš řidičák tu ale platí jen do Vánoc (specialita Virginie) a pak už si nic nepučíme.

Engine 6

V noci na čtvrtek měla byt odstávka elektřiny, varovali nás abychom nezmrzli. Nakonec teplota do rána neklesla pod 18 st a uvnitř bylo pěkný vedro.

Ráno kolem 4. nám vstávání zpříjemnil požární alarm, který v některých bytech nepochopil vypnutí elektřiny. Utišit ho přijel náš oblíbený Engine 6, hasičský oddíl, který bydlí jen přes ulici. Jako zvědaví turisti jsme sledovali pány se sekyrama a čmuchali jestli fakt nehoří.