Navštívila nás moje kolegyně z práce se kterou mám nejlepší vztah, jmenuje se Guilan. Je z Číny a už tu bude druhým rokem. Předtím bádala v Texasu. Její znalosti jsou obdivuhodné, nicméně americké kolegyně jí rády nemají. Vymýšlí vlastní postupy a předělává protokoly. Když zvítězil Trump, skákala radostí metr vysoko. Věří, že Trump dodrží slib ponechání občanství poctivě pracujícím. Je tu sama a tak zůstává v práci nejdéle. Uznává Severní Koreu jako poslední dobrou komunistickou zemi spolu s Čínou. Její plán je objíždět laborky ve státech dokolečka než v 54 půjde do důchodu. Tak či tak je moc hodná a moc mi v práci pomáhá. Pozvala jsem ji k nám domů na oběd. Přinesla na ochutnávku čínské dobroty. Všechno mňamky z čerstvých surovin, žádná konzerva. Když uviděla Helenu, asi hodinu se od ní nehnula a hrála si s ní. Helena je hodně ostýchavá, ale Guilan ji mohla objímat od první chvíle. Říkala, že tady bude jako její babička. Už se těšíme až příště zajdem my za ní, nejvíc Helena. Pokusy ostatních známých o kamarádství s Helenkou selhaly. Nezabrala zatím ani pošťačka, policistka, ani instalatér nebo zástup recepčních, a ani dobrák Jeff to s ní nemá snadný.
Guilan bydlí dvě hodiny JV od Pekingu. Mají tam hodně lidí, nevěřila, že si můžeme v tramvaji sednout. Ukazovala nám fotky z Velké zdi během říjnových prázdnin, kdy pohybumilovní Číňané vyrážejí ven a upozornila nás i na vymazlené dopravní zácpy.
Žádné komentáře:
Okomentovat