Vzali jsme to obloukem kolem velkých vojenských lodí, některý mají kanóny, jiný jsou jen velký plovoucí zásoby oleje na mazání motorů. U depa ponorek jsme nic neviděli, asi spinkaj pod vodou. Musejí se prý napojit v doku na kabely, který jim neutralizujou elektrický náboj pláště, zamezí tím výbuchu podmořských min, nebo tak to alespoň vysvětlovali.
Kousek dál jsme míjeli obří uhelné nádraží, které má nejefektivnější překlad uhlí na světě. Asi je to proto, že uhlí jede do Číny tavit ocel. Při otočce zpět běhala posádka kolem plachet a snažila se je přehodit na vítr z druhé strany, občas ty jejich námořnický grify vypadali zvláštně.
Po dvou hodinách se vracíme se západem slunce v zádech, bájo výlet!
Žádné komentáře:
Okomentovat