Keporkak, kosticový kytovec

 

Tuhle sobotu to bylo jednoduchý. Z minulého týdne jsme měli plán a stačilo ho jen našroubovat. Vydali jsme se s Rudee Tours na pozorování velryb u pobřeží Virginia Beach. Rezervace na loď nebrali tak jsme na jejich doporučení naplánovali příjezd o půl hodiny dřív. Uber nám minutu před objednáním zdvojnásobil cenu za jízdu, naštěstí Lyft to nestihl a cesta na pláž vyšla celkem levně. Ono autobusem by to šlo taky, ale jeli bychom o hodinu déle a přijeli o hodinu mimo. Pokud by se ovšem stal zázrak a stihli bychom navazující přestup.

Když nás taxík v půl 11 ráno vyložil, viděli jsme jen plné lodičky a u kasy nám prodali lístky až na 14 hodinu. Autosedačku jsme upíchly v krámku se suvenýry. Pán na nás nevěřícně koukal, ale vyhověl nám. Co se týká čekání, tak pro nás není problém zabavit se půl dne na pláži, a v Mekáči. Při povalování se v písku jsme kousek od pláže zahlídli poskakovat delfíny.
V půl druhý jsme znovu přišli k loďkám a jako poprvé je našli plné lidí, nebylo si kam sednout. Helenka zatím spala Evě na zádech v manduce, na chvíli jsme byly v pohodě. Loď vyjela sotva jsme nastoupili, ještě že jsme se neloudali.

Asi půl hodiny od pobřeží se začaly objevovat první vodotryskové výdechy a velrybí hřbety. Moře bylo klidný a tak nás moc nerušily vlny nebo vítr. Postupně jsme se ale balili do svetrů. Lodivod nás vozil po okolí, podle toho, kde v dálce zahlídl velrybu.

Nakonec jsme jich pohledem ulovili asi 10, z toho pár ocasů a tři větší výskoky. S foťákem se člověk chytá jen když Keporkak mává ocasem nad hladinou pro radost. Helču na palubě zabavil pes a všudypřítomné houpání. Neméně hustým zážitkem byly Terejové, kteří se jak šílení vrhají po hlavě do vody za rybkama, v obrovský rychlosti.

Z pláže jsme měli vánoce, Eva tam teď bude chtít každý víkend. 

ODU neighbourhood

Do práce jezdím autobusem. Tuto zkušenost nikdo z mých kolegů nemá. Autobusy tu jezdí málo, asi aby si jich lidé vážili. Stává se, že autobus nepřijede, v tom případě musím jít pěšky. Cesta do školy pak trvá asi 40 minut. Chodím okolo velkého plakátu, který nechali vyvěsit rodiče zavražděného studenta. Nedávala jsem tomu moc pozornost než mi na školní mail začaly chodit upozornění, že se v blízkosti univerzity střílí. Budu si dávat pozor, někdy se to nedá ani odhadnout, ujdete pár bloků a skončíte v badlands.

Kdo neplatí pojištění, není Čech

Jak na dvojitou rodičovskou? Realita úřadů se nemusí vždy shodovat s  pomatenými příspěvky na internetu. U přepážky je chyba vždy na vaší straně, z toho vycházejme :)

Na rodičovskou dovolenou mohou v Čechách oba rodiče, dokonce oba zároveň, protože jde o volno poskytované zaměstnavatelem. Rodičovský příspěvek od úřadu práce dostává jen jeden z rodičů, čímž získává i výhodu hrazení zdravotního a sociálního pojištění státem, druhý platí sám. Zajímavé to začíná být, když se druhý z rodičů odhlásí ze zdravotního pojištění. Třeba proto, že odjede na chvilku za hranice. Co se stane? Přestane existovat. V tabulkách na úřadech jeho řádek "vymažou" a protože rodič neplatí pojištění, zřejmě ho odnesli mimozemšťani a nemusí ho dále evidovat. A protože neexistuje, v práci nemůže zůstat na rodičovské dovolené, ale musí si vzít neplacené volno. V našem případě by to mělo dopadnout po návratu dobře, ale překvapilo to. Co úřednice, to originální názor.

Teď se pokoušíme vyplnit daňová přiznání, která se díky zamezení dvojího zdanění mezi US a CZ pro Evu mírně komplikují. Pro výdělky v USA platí zdanění metodou zápočtu. Přiznáte výdělek, ukážete kolik jste na daních zaplatili v US a vše řádně do kolonek a dvou extra příloh rozdělíte. Česká strana to taky zdaní, ale pak vám krkolomným výpočtem stejnou daň zase sleví a jste na nule. Hlavně, že je vyplněno. Hledání vzorových příkladů na internetu nebylo snadný. Moc lidí nezačíná rok dovybráním dovolené v zaměstnání, nepokračuje rodičovskou s podporou státu a na podzim s výdělkem v zahraničí.

Užíváme si Valentýn po americku, spíš pasivně. Dnes měla paní v knihovně na hlavě anténky se srdíčky a dveře domů se blýskají srdíčkovými dekoracemi. Zdá se nám, že celý rok mají Američani co zdobit.

Jinak se máme fajn a všechny doma vás moc pozdravujeme!

Druhý pokus

Proběhl druhý pokus o odložení Helenky během nedělního rozjímání, tentokrát nám to nedala zadarmo. Věděla o co jde a hned po vstupu do dětské třídičky se nám začala svíjet na zemi. Chvíli jsme Helenku mučili, nakonec šla s náma. Eva se pak obětovala a šla to zkoušet nanovo, ale dceruška s dětma zatím sama nevydrží. Na závěr jsem odchytl klávesáka a domluvili jsme hraní na středeční večer, to místní worship band zkouší. Ulovil jsem na konci kázáni fotku kapely, dneska chyběli kytaristi.

Odpoledne se teploty snažily, zastavily se na 27 st. Večer menší bouřka a od zítra pokračujeme zase s čepicí.

D Zůů

V sobotu je čas výletů. Eva našla loď, která vyráží na pozorování velryb, do příštího víkendu garantují úspěch. Dost ale foukalo a tak jsme plány stočili na zoologickou. Není to daleko, busem jsme tam asi za půl hodiny, včetně 20 minutové chůze na zastávku jedničky. Park je to menší, zato ale  vydatně nacpaný zábavou pro děti. Kolem dokola jsme to obešli za hodinu, pak dítě usnulo a nakonec jsme domů přijeli až navečer.

Okolo běhaly děti naboso nebo s holým pupíkem, v oblíkáí jsou tady hodně liberální. 

Kontaktáž

A je to tady! Dorazila mi SMS od Chrise z kostela, jestli si s nima nechci zahrát. Bezva, teď do neděle asi neusnu. Ne, že bych rovnou hrál, ale myslím, že mě pozvou na zkoušku. Posuďte, jak se tu v kostelích hraje. Na videu je hlavně basa, můžete si jako já představit, jak budu hrát :)

Jo a tohle je jinej kostel, Sharay Reed se po této Jam Session stal pro nás basáky hvězdou.

Vězeň Helena Doležal

V neděli jsme se dostali do kostela, nemohli jsme se dočkat dlouho plánovaného experimentu "Helenka v jesličkách". Po dobu ranního servisu, jak tomu tady říkají, poskytují hlídání dětí. Je to zdarma, stačí na recepci vytisknout samolepku na záda a jde se. Když se něco děje, zavolají vám. Odložení vzala dobře, ostatní děti to oplakávají, my našli panenku a bylo dobře. Následovala sladká hodina a půl bez zákazů kreslení po židlích, lezení po zemi nebo neškodného kňučivého svíjení se v náručí, když se jí snažíte udržet v klidu. Po návratu jsme ji našli trochu ubrečenou na zemi pod dečkou, paní nám řekla, že před chvílí si šla Helenka lehnout :) Trochu nám Helča vynadala a po zbytek dne byla zaražená, na duhou stranu ale docela vděčná za naší přítomnost, zlobení už se ten den nekonalo.

Odpoledne jsme zašli kouknout na kostelní fotbalový utkání, pokecali jsme s paní co v kostele mluví a nakonec i pan Jim, hlavní to kazatel, s námi prohodil pár slov. Ukázalo se, že si přečetl Evy dotazník, kam stihla během kázání napsat, že hraju na basu. Slíbil mi, že mě seznámí s jejich kostelní kapelou - hustý!

A ta červená panda co tu utekla ze Zoo se pořád nenašla.

Čínský nový rok

Kamarádka Guilan nás pozvala na oslavu nového roku v čínském stylu. Šlo vlastně hlavně o jídlo, sledování tamní televize a jako bonus byly k dispozici menší workshopy. Trochu jsme se zdráhaly jít, dost pravděpodobně jsme měli být jediní ne-Číňané v davu. Akce byla na univerzitě a tak přišlo i pár jiných kolemjdoucích.

Čínské vystřihovánky, obdoba českých krajek, prý všechno vystříhají nůžkami, skalpelem to dělají amatéři. Jedna z titěrných vystřihovánek je na fotce. Helča dostala kurz kaligrafie. Moc už se to v tradičním stylu neumí.

A namísto šťastného nového roku si přejí Hapy new spring. 

Pěna dní

Už jsme se zabydleli, ničemu se už nedivíme a moc nás toho v poslední době nepřakvapilo. Návštěvami dětských akcí v knihovně jsme si vykoledovali rýmu, která nás střidavě navštěvuje posledních 14 dní. Občasný Helenčiny teploty zatím zvládáme se zásobama léků z Čech. Teď se osypala, podezříváme všechno od jídla až po pračku, českej Suďák nás ale drží nad vodou. Museli jsme tak víc zůstávat doma.

Helča se nám zdá docela veliká, na lednici máme z ledna znaménko 82cm. A taky ztěžkla. Občasným přenášením Helenky přes přechod se zdárně vyhýbám americké obezitě. Už dřív jsme psali, že jsou tu vysazení na tuk, stejně jako Evropa na cukr. Na odbyt tu jdou výhradně Low-Fat a No-Fat potraviny. Mimo slaninu samozřejmě. My kupujeme slaďoučké Whole-Milk produkty. Mléko s 12% tuku je lepší verze českého 3,5% plnotučného a stejně tak WholeMilk jogurt má kolem 17% lahodného tuku.

Na co jsme si do teď nezvykli je vidláckej přístup k domácímu odpadu. Dokud jsme bydleli u Bryana, mohli jsme skoro-recyklovat do modrých popelnic. Totiž každý má u domu zelenou popelnici na všechno a modrou na směs papíru, plastu a skla. Třídí to asi elfové na severním pólu. Největší rána pro naši recyklaci milující duši prišla tady v Pembroke Towers. Na odpady je tu na každém patře místnost. První dny jsme nechávali pytle s odpady na zemi a oni přes noc mizely. Pak jsme ve stěně objevili dvířka do šachty, kterou se odpady házejí do přízemí do kontejneru. Recyklace neexistuje. Ani v sousedství tu nenajdete trojbarevné kontejnery. Nezbývá než házet sklo a papírové krabice mezi plast a zbytky z kuchyně. Vlastně ne! Zbytky z kuchyně patří do umyvadla, drtič odpadu už používáme obstojně, šlupky a odkrojky požírá In-Sink-Erator Food Waste Disposer jak mu zkráceně říkáme.

Do hry se dostala koupě auta. Evy kamarádka nám nabídla jedno ze svých 5 aut k prodeji. Ukázalo se, že je to obdoba Nisanu Skyline - trochu nadupanější než naše Fábie. Protože jsme se tu naučili obejít bez auta, není jednoduché se rozhodnout jestli ho opravdu koupit nebo ne. Znamená to hromadu papírů a starost s prodáváním. Nakonec ho nekoupíme, s Infiniti G35 jsou prý často problémy a mimo spousty benzínu žere i olej a pneumatiky. Prozatím zůstaneme u socky a zkusíme najít něco menšího později.

Když byla doma s Helenkou Eva, začala z dlouhý chvíle háčkovat čepice. Já si tady v mezihrách pájím elektronické součástky do kytar a zkouším je prodávat na eBay. Zatím jsem nic neprodal, ale ono to přijde ;)



Zítra bude superbowl, zkusím napsat strejdovi Jeffovi jestli si nedá pivo.

Groundhog day 2017

Dneska se to ve městě Punxsutawney rozhodne. Jestli svišť uvidí svůj stín tak dalších 6 týdnů pokračuje zima, jestli bude zataženo tak hurá jaro! Čekají dnes sněhové přeháňky, to bude napínavé. Přímý přenos od 6. ráno u nás, v Praze v poledne na adrese http://www.visitpa.com/groundhog-day-live-stream/. Tradiční událost ve městě s nevyslovitelným názvem (phank-s-tány) se koná po 131, to je stejná doba jako od založení Muzea Českého Ráje v Turnově, kde to máme moc rádi.

V 6 ráno už frčíme na vlně kántry.

Konalo se i překvapení. Svišť z malého domečku nevyleze a nekouká po stínu jak jsme doufali. Musejí ho vyhrabat ze slámy a silou vytáhnout ven. Pak k němu ředitel spolku nakloní hlavu a poslouchá co svišť řekne. Pak se sviště ještě pro ujištění zeptá a nakonec ohlásí předpověď, evidentně psanou už den předem. Cítili jsme se podvedeni, celé ráno vysílají záběr na malá dvířka a nakonec je vidět jen zadek pana ředitele.

Letos svišť ohlásil zimu. Naštěstí se to týká jen daleko na severu ležící Pensylvánie. Výhodu má i to, že jsme vědci a podobný předpovědi nemusíme věřit.

Weyanoke Sanctuary

Weyanoke Bird and Wildflower Sanctuary je zátiší na kraji města. Malé oplocené území slouží jako ptačí rezervace. Je to malý městský prales s liánami, velkými magnóliemi a spoustou břečťanu. Je otevřeno jen o víkendu a nikdo sem nechodí, sympatické :). Chodíme často kolem, ale dovnitř jsme dneska zašli poprvé, je třetí sobota v měsíci a to slibují průvodce, nikdo se však neukázal.

K útulnosti pralesa přispívá systém cestiček z klacků, i kočárek se spící Helčou to nakonec zvládnul. Z jedné strany park ohraničuje bažinka s rákosím, z druhé strany gigantické nádraží na uhlí. Zpěv ptáčků se tu mísí se švitořením pístů lokomotiv. Na jaře až všechno rozkvete zkusíme přijít i s dalekohledem, bydlí tam hejno kardinálů.

Knihovna Slover

Abychom se dostali s Helenkou mezi děti, zašli jsme do pobočky místní městské knihovny. Ta ale není jen tak ledajaká. Nedávno tu v Norfolku vyrostla supermoderní budova kombinující knihovnu se zábavou, udělala na nás ohromující dojem. Knihovna Slover je v centru, asi 20min pěšky, dorazil jsem na poslední chvíli. Přesto jsem si stihnul udělat registraci, projeli si řidičák a za minutu jsem frčel nahoru. Druhý patro určený pro děti je nejen krásný, ale navíc všechno funguje, maminky sem chodí s mrňousema na místní minihřišťátka, knihovna láká na akce pro děti od batolat až po školáky, všechno zdarma. Myslím, že tady teď budeme pečený vařený. Dneska jsme šli na zpívání písniček, není od věci vzít angličtinu od nejnižšího stupně :) Po písničce obrázek a volná zábava.

Po návratu domů nás čekal požární alarm, přesně k obědu. Zjistili jsme, že o dvě patra níž praskla voda, teklo to až do recepce v přízemí. Protože reprák vyzýval k evakuaci a uvnitř se se spuštěným alarmem špatně bydlí, udělali jsme si piknik venku. Naštěstí to po jídle vypnuli, Helča mohla jít spát. Za pár minut ovšem přijela vysušecí firma a alarm střídá zvuk agregátů :) Snad bude všechno vpohodě co nejdřív.

Kůzlata

Při sváteční procházce v parku jsme zaslechli mečení kůzlátek. Šli jsme proto očumovat k plotu blízkého domu a vysloužili jsme si krmení 14 denních miminek. Byly dvě. Pán si je vzal z farmy domů aby mu nezmrzli, původně prý byly 4. Donesl nám lahve s mlíkem a pozval nás na zahradu krmit. Helče se bude dneska zdát o kozách, chvíli dokonce krmila sama. Evidentně si jestě pamatuje na co flaška s mlíkem je. Na pánově farmě zlobí kojoti a žerou mu pávy.

ČR versus VA

Nechci porovnávat Old Dominion (Virginii) a Českou republiku (Česko) nějak do hloubky, jen mě zajímala základní otázka, kdo je větší?

Virginia rozlohou 110tis km2 vede nad Českou republikou s 78tis km2. Zato máme doma o 2mil více obyvatel. Hodně se těšíme na jaro a první výlety do státních parků. Dostali jsme tip na nedaleký park First Landing ve Virginia Beach, slibují stavění stanu na pláži. Hodně nás lákají i hory na západě, třeba nejvyšší Mount Rogers (1746 m).

Konečně řidičák

Tímto končí vyprávění o srnečkovi a řidičáku. Poslední telefonát a poslední 4. návštěva na DMV a konečně i já mám svůj řidičák. Byli jsme tam už v prosinci, ale poštou dorazila kartička nedávno. Po cestě z úřadu nás překvapila blesková studená fronta. Cestovali jsme pěškobusem a museli jsme se před přeháňkou schovat do prádelny v motelu. Na kočárku jsme neměli pláštěnku, nouzově pomohla igelitka na Helenčiny nohy. Účel splnila, Helenka zůstala v suchu a ani se neprobudila. Když jsme pak ale kolem čtyřproudovky přenášeli kočárek v místě chybějícího chodníku, báli jsme se aby na nás někdo nezavolal sociálku. Důležité je, že s americkým ID si teď můžu zařídit slevu v samoobsluze.

M.L.K.Jr.D.

Na pondělí připadá federální oslava narozenin Martina Luthera Kinga Jr. Opravdové narozeniny jsou už v neděli 15., ale hodně svátku je tu pohyblivých a chytře připadají na pondělky. Dodržování volna o svátcích nectí každý, naštěstí Univerzita nemá na výběr. Pouhých 15 dní dovolené tím získává nový rozměr.

Po sněhových prázdninách na začátku týdne jsme ve čtvrtek vyrazili na lehko do úžasných 22 °C. Pod roztátým sněhem jsme na břehu Elizabeth River objevili čerstvé Alium schoenoprasum, AKA Šnytlík. Takové dobrodružství člověk nezažije každý den.

Sněhové prázdniny

 

Od soboty mrzne a na silnicích se vytvořila tlustá vrstva ledu. Při blizzardu se dělaly závěje a tak se těžko změří kolik sněhu nakonec napadlo. Zimní atmosféra je ale dokonalá. Dneska se nejde do školy a čekáme, že by mohli zrušit i zítřek, teplota se dostane nad nulu až v úterý odpoledne.

V sobotní bouři jsme se šli projít jen kousek před dům, z Helenky jsme udělali sněhuláka. Normalní sněhulák se ze sněhu a krupek co padaly do dneška postavit nedá.

Odpoledne jsem pomáhal vyhrabat mladou paní s autem ze závěje, a pak ještě 3x, když se snažila přeparkovat. Pneumatiky bez vzorku jsem čekal, ale že nás paní bude pozorovat z vyhřátého autíčka, to ne :) Na pomoc přišel i strejda Jeff, stejně jako já zahlédl z okna příležitost poválet se ve sněhu.

Navečer jsme zašli na hřiště, kde je asi 2m vysokej kopeček. Sáňkování bylo super, naší igelitce pod zadkem tam konkurovaly různý druhy kartonů a pekáčů.

Neděle a dnešek už jsou jen o mrazu, a bláznivým požárním alarmu. Eva už jeden zažila v práci, proto jsme se neváhali evakuovat na mráz. Zdá se nám, že ho tu nízká teplota občas poplete.

Led na silnicích nepovoluje a jsme tak hodně zvědaví na zítřejší provoz. Dole je video z naší sobotní výpravy.

Neklid před bouří

Nepanikaříme, udělat si na víkend zásoby není nic divného, možná jsme toho ale vzali víc než normálně :) Helenka asi nejsilněji zaútočí u nás. V pondělí bude kvůli předpovědi volno.