18. února 2017

Keporkak, kosticový kytovec

 
Tuhle sobotu to bylo jednoduchý. Z minulého týdne jsme měli plán a stačilo ho jen našroubovat. Vydali jsme se s Rudee Tours na pozorování velryb u pobřeží Virginia Beach. Rezervace na loď nebrali tak jsme na jejich doporučení naplánovali příjezd o půl hodiny dřív. Uber nám minutu před objednáním zdvojnásobil cenu za jízdu, naštěstí Lyft to nestihl a cesta na pláž vyšla celkem levně. Ono autobusem by to šlo taky, ale jeli bychom o hodinu déle a přijeli o hodinu mimo. Pokud by se ovšem stal zázrak a stihli bychom navazující přestup.
Když nás taxík v půl 11 ráno vyložil, viděli jsme jen plné lodičky a u kasy nám prodali lístky až na 14 hodinu. Autosedačku jsme upíchly v krámku se suvenýry. Pán na nás nevěřícně koukal, ale vyhověl nám. Co se týká čekání, tak pro nás není problém zabavit se půl dne na pláži, a v Mekáči. Při povalování se v písku jsme kousek od pláže zahlídli poskakovat delfíny.
V půl druhý jsme znovu přišli k loďkám a jako poprvé je našli plné lidí, nebylo si kam sednout. Helenka zatím spala Evě na zádech v manduce, na chvíli jsme byly v pohodě. Loď vyjela sotva jsme nastoupili, ještě že jsme se neloudali.

Asi půl hodiny od pobřeží se začaly objevovat první vodotryskové výdechy a velrybí hřbety. Moře bylo klidný a tak nás moc nerušily vlny nebo vítr. Postupně jsme se ale balili do svetrů. Lodivod nás vozil po okolí, podle toho, kde v dálce zahlídl velrybu.
Nakonec jsme jich pohledem ulovili asi 10, z toho pár ocasů a tři větší výskoky. S foťákem se člověk chytá jen když Keporkak mává ocasem nad hladinou pro radost. Helču na palubě zabavil pes a všudypřítomné houpání. Neméně hustým zážitkem byly Terejové, kteří se jak šílení vrhají po hlavě do vody za rybkama, v obrovský rychlosti.
Z pláže jsme měli vánoce, Eva tam teď bude chtít každý víkend. 



Žádné komentáře:

Okomentovat