Velký den

Na odjezd jsme mysleli často, hodně kolem minulých Vánoc, kdy se to zdálo v nedohlednu. Pak na  jaře při kupování letenek. I tak odpočet ukazoval přes 34 týdnů a to si nepředatavíte. Eva oproti plánům skončila v práci už na začátku listopadu a i 30 dní se zdálo nekonečných. Dokonce jsme Julii kontaktovali, jestli by neuměla posunout letenky. Uměla, ale trochu nás to mezi tím přešlo. Ještě víkend před odjezdem, když jsme začali balit, vypadal jako předčasný stresování. Věci se rozeběhli a poslední den.

Je středa, v 5 večer letíme. Kufry sbalený a po bytě jen pár jednotlivostí k vyhození. Než jsme se rozkoukali tak byl oběd, a v bytě pořád zabydleno. Ve dvě nás vyzvedávala Christina a Guilan, měli jsme co dělat abychom to stihli. Do Sienny se vešlo skoro všechno, jen kytara zajela do auta ke Guilan. Provoz byl minimální a tak vystrašená řidička Guilan v pohodě projela, dorazili jsme skoro naráz. Trocha paniky z odletu odešla s odbavenými kufry.

Mrňavý letadlo do New Yorku obsluhoval steward Andrew. Má rád Prahu a Kunderu, tak jsme ho pozvali do Prahy na pivo.