Fotbal

VISA kancelář nás zve zadarmo na fotbal, americkou verzi. Hrajou Monarchové z ODU proti univerzitě z Floridy. Hra začíná v 6, ale už od půl 4. se scházíme v kampusu u stánku s jídlem, občerstvení pro zahraniční studenty je zase z Panda expressu, Degi má prý ráda pandy. Co nás překvapilo, že celý kampus je obsazen oplpcenými párty stany, v každém jiný spolek, a všichni do sebe cpou jídlo a pivo. Největší stan měli Norfolk Marina a Norfolk Southern, na první pohled snobové. Náš stánek byl jeden z (nej)menších. Tradičně se před fotbalem piknikuje.

Žrací rituál má původ v předzápasových piknicích na parkovištích před stadiony. Fanoušci obvykle ze svých obřích pickupů prodávali a podávali jídlo, pití, pivo a družili se před tím než naběhli do fronty na lístky. Párty stany připomínali spíš zahradní svatební hostinu.

V šest jdeme na stadion a sedíme za brankou. Pár metrů od nás je vojenské dělo, asi jako maskot vojáků. Kolem skáčou roztleskávačky a před zápasem je veliká promenáda kapely po hřišti. Přichází předzápasový ohňostroj a pak překvápko, útočné armádní dělo střílí, rána jako z děla. Po půl hodině se Eva ptá jestli už se hraje. Hra neodsejpá. Hráčí jsou pořád v zadní čtvrtině hřiště.

Obvyklý cyklus hry je takovýto - hráči se během pěti minut rozestaví do dvou řad proti sobě, následuje výhoz nebo výkop, pak sledujete několika vteřinový pokus o úprk s míčem k soupeřově straně, nakonec se týmy přesunou ke střídačce, motivují se a radí, po několika minutách začínají znovu stavět řady. Celý cyklus trvá asi deset minut, z toho běhání s míčem zabere kolem 10 vteřin. Je tu spousta času na reklamy, koukání po stadionu, na pohádky, jídlo a konverzaci. Vydrželi jsme do poloviny hry, naši Monarchové byli bodově hodně pozadu, na hřiště nastupuje dechová kapela a my jedeme kolem půl 8. domů.