Poslední fotka Jankova telefonu.
Našli jsme pár dětských atrakcí a Helenka se postupně osmělila a jezdila sama. Pro ní byl největší zážitek vidět živého Elmo ze Sesame Street, ani ve snu by si nepomyslela, že Elmo opravdu žije! Janek při čekání na Tickellovi zašel sám na horskou dráhu v Německu, zdála se nejmenší ze všech. To ale proto, že většina probíhala v podzemí v naprosté tmě. Během jízdy se vozíky najednou zastavili, chvíli nás ze tmy strašili bubáci a pak se vozíky bez varování propadly o 10 metrů dolů, jízda snů!
Pak nás napadlo, že se projedeme na Griffonu, rozhodně nejvyšší dráha v celých zahradách. Jste vyvezeni na vršek atrakce, chvíli se kocháte výhledem, pak vás pověsí obličejem k zemi a po třech vteřinách vás 60 metrů volným pádem tlačí vozík k obřímu loopu který profrčíte 114 km/h. Po volném pádu je ale stav hlavou dolů určitým způsobem uvolňující. Než se nadechnete tak visíte nad dalším sešupem, je menší, ale očekávání a předchozí zkušenost dělají své. Celá dráha zabrala tři minuty, rozchodit vyplavený adrenalin další hodinu.
Doporučujeme video z Griffon atrakce. Zážitek to byl kapitální a umocněný ještě tím, že vyvrávoráte na pevnou zem, zkontrolujete kapsu a jste bez telefonu. Blbý, jak se to jen... Klíče od auta a jediná karta s penězma naštěstí zůstali. Odpoledne jsme strávili pobíháním po ztrátách a nálezech. Bylo už po šesté, když jsme vycházeli a začínal tam strašidelný halloweenský večer plný prokletých atrakcí, mrtvol skákajících ze křoví, řezníků s noži v umělé mlze a všeobecné hrůzy.
Skoro jsme běželi ven, protože jsme se báli o děti, aby z toho neměly nějaké trauma. Vikrorie se pořád ptala, proč ty pánové vypadají jako mrtvoly a bafaj na ostatní. No snad se vyspala dobře. Fotky nemáme, leží s telefonem kdesi ve křoví.
Žádné komentáře:
Okomentovat