Nečekaná návštěva

V pátek měla Eva volno, šla do práce na půl dne aby si šplhla. Pak jsme se šli projít trochu dál od domu. Asi ve 3 jsem dostal zprávu od kluka, kterého jsme potkali na akci Děti a pivovary. Zval nás na večeři díkuvzdání k jeho rodičům, kde byli i jeho dva sourozenci s rodinami. Měli ještě místo u stolu, že prý by pro nás přijel. Jo, za půl hodiny že by se jedlo, ale my to měli domů dost daleko. Překousli jsme první minutu strachu a volali mu, že jsme ready. Ani jsme se nestihli přebalit a Helenu oholit a už byli před domem. Last-minute jak vyšitý, ale nechte si ujít šanci vidět jak díkuvzdání opravdu vypadá u nich doma.

Fotky nemám, bylo mi blbý fotit. Okolo stolu nás sedělo asi 15 :) o trochu míň než bylo různých jídel. Kolovaly mísy s nádivkou, masem, do toho koláč ze sladkých brambor s marshmallow, kukuřičný energeticky vydatný kroupy se slaninou a tak podobně zdravě dokola. Všechno jsme museli ochutnat takže jsme talíř naplnili (i s ním zatočili) za chvilku.

Zajímavý bylo, jak se nás ujali. Za minutu jsem měl pocit, že jsem doma u svých příbuzných. Helča byla vpohodě, měla tam čtyři kámošky princezny a pokoj plný hraček. Já jsem ze sebe dělal rockovou hvězdu dokud mi pán domu nepřinesl nádhernou archivní Gibsonku z 50. let, ať ukážu :D Chybělo áčko a byla zcela mimo běžné ladění, ale to jsem na Woodoo Child nepotřeboval, oslnil jsem přítomné bluesovou melodií. Když se Eva zmíní, že je doktor a pracuje na univerzitě, ledy tají a je o konverzaci postaráno, mají tu studium drahé a na podobný pozice dostane jen spička. Navíc, její tým má pozitivní výsledky s léčbou nádorů u myší.

Na odjezd jsme dostali štrůdl. Dikuvzdání tu prožívají a berou vážně jako my Vánoce, byli neuvěřitelně milý a vstřícný. Doufám, že tím pozitivním vztahem k lidem trochu nasákneme :)